„Posílám vir deformace včelích křídel, odpoledne pošlu i klíšťovou encefalitidu,“ psal mi virolog Pavel Plevka v mailu. Moje antivirová ochrana jeho mail kupodivu propustila. A tak se barevné obrázky počítačových 3D modelů nejmenších „živáčků“ na světě dostaly jako ilustrace k našemu rozhovoru, který dnes vychází v časopise TÉMA. Biolog PAVEL PLEVKA (39) bádá se svým týmem v brněnském CEITEC institutu. Speciálním elektronovým mikroskopem zkoumá viry.
Nejmenší „živáčky“ na světě, kteří ale umějí napáchat tolik zla jako největší války. Jeho výzkum by mohl být jedním ze základních stavebních kamenů budoucích léků třeba na klíšťovou encefalitidu, ale i na obyčejnou rýmu či nemoci, kvůli kterým umírají včely. Zkoumá taky, které viry a jak by se daly posílat do války proti svým větším nevlastním „sestrám“, tedy bakteriím – i ony způsobují infekce a na některé z nich už téměř nezabírají antibiotika.
Zkoumáte takzvané pikornaviry, mezi které patří i virus způsobující rýmu. Možná mi konečně nabídnete vědecké rozřešení zásadní otázky: Je mužská rýmička skutečně horší, než ženská rýma?
Ale to je úplně jiná váhová kategorie! Viry, co infikují muže, jsou samozřejmě mnohem horší. Ale vážně, rýmu způsobuje více virů, které se od sebe liší, ale podle pohlaví si nevybírají, i když to tak empiricky vypadá. Žádný z nich běžně nezpůsobuje nic vážného, ale třeba pro lidi, co mají oslabenou nebo imunosupresivy utlumenou imunitu, mohou být potenciálně nebezpečné. Každopádně pro výzkum je rýma dobré téma.
Jak to, když je to pro většinu lidí banalita?
Banalita, kterou se člověk nakazí v průměru čtyřikrát za rok. Ekonomické ztráty kvůli rýmě jsou z globálního pohledu obrovské, není to sice onemocnění vážné, ale bývá spojené s bolestí hlavy, zvýšenou teplotou, zhoršeným dýcháním, omezuje lidi v práci, hůř spí… A vtip je v tom, že léčivo na rýmu, ani na mužskou rýmičku neexistuje, takže potenciál pro vědecké bádání je velký.
Aha. Podle reklam se nezdá, že by se rýma a nachlazení nedaly léčit.
Existují látky, které zmírňují příznaky rýmy, ale průběh nemoci, která zpravidla trvá sedm dní, nezkrátí, protože na samotný virus nepůsobí. Lék na rýmu opravdu neexistuje, látky, které byly dosud vyvíjené farmaceutickými firmami nebyly zatím ani v jednom případně schváleny jako léčiva, mají nežádoucí vedlejší účinky. Takže velký potenciál se skrývá ve vývoji účinného léku bez vedlejších účinků, který byste si mohla jednoduše bez předpisu koupit v lékárně a on by začal hned působit. Pokud bychom se bavili o léku na lékařský předpis, tam to význam nemá. Onemocníte, smrkáte, je vám trochu špatně, den dva počkáte, co se z toho vyvine, pak teda půjdete k lékaři, předepíše vám lék, ten vám zabere druhý den. A čtyři dny už máte stejně za sebou. Navíc vlastnost pikornavirů, do kterých rýma spadá, je, že velmi rychle mutují. (číšník přinese salát) Nebude vám vadit, když si dám pár soust? Mé odpovědi tak budou mnohem lepší!
Jen jezte. Jsou to taky vitamíny, a ty fungují jako prevence nejen proti rýmě. Apropos, neměl byste ještě nějakou vědeckou radu, jak proti viru rýmy bojovat?
Zavlažovat sliznice. Viry rýmy infikují organismus přes sliznice, přes dýchací epitel, a ten je mnohem víc náchylnější k infekci, kdy je vyschlý, v tu chvíli na sobě nemá ochranný hlen. Proto je dobré se třeba před cestou autobusem nebo tramvají, kde tyhle infekce „lítají“, napít. Když je sliznice pokrytá hlenem a sedne na ni vir, tak hlen vykašlete a virus má utrum.
A alkohol?
Pokud je po něm člověk veselejší, dá se říct, veselá mysl – půl zdraví. Ale nepřeháněl bych to.
Jak se mrazí virové částice? Kdy mohou viry zabíjet své (o dost) větší „sestry“ bakterie? Proč nedá biolog dopustit na svatou trojici hygiena-antibiotika-očkování? Proč je neočkovat sobecké? V čem se může vir podobat šumákové bombě? Jak zachránit včelstva před úhynem? Jak se stafylokok chrání před útokem antibiotik?
Celý rozhovor s držitelem ERC grantu i ceny Neuron v aktuálním vydání časopisu TÉMA (elektronické vydání ZDE)