Martinu Benešovou, mladou českou jadernou chemičku, která žije v Německu (a posledních pár let taky ve Švýcarsku), a příběh její fascinující radioaktivní molekuly PSMA-617 sleduju už několik let. A pořád žasnu. Martina totiž ve světě nukleární chemie a medicíny svítí jako supernova: její molekula září a léčí. Rakovinu prostaty (i s metastázemi po celém těle), a to i pacientům ve finálním stadiu nemoci. Včera Martina Benešová na svém facebooku publikovala další obrázek, ze kterého oči přecházejí, však byl taky vyhlášen Snímkem roku 2018 světovou Společností pro nukleární medicínu.
Je jí třicet. A už teď může říct, že vymyslela a vyvinula účinný lék na rakovinu prostaty. Bez přehánění. MARTINA BENEŠOVÁ, jejímž oborem je jaderná chemie, se na doktorandské stáži v německém Heidelbergu stala členkou malého vědeckého týmu, který má dnes – z velké části díky ní – patentované radiofarmakum PSMA-617. „Nejnovější odhad reálné hodnoty PSMA-617 činí podle posledních zpráv miliardu dolarů,“ říká mladá vědkyně. Jak lék působí? Radioaktivní molekula se umí přímo v těle pacienta „navázat“ na rakovinnou buňku, ozářit ji a zničit. Bez vážnějších vedlejších účinků.
Léčivo, jehož podstatou je PSMA-617 (Martina patří do malého týmu čtyř lidí, kteří molekulu v Německu v Heidelbergu vymysleli, vyrobili a mají ji patentovanou), se testuje po celém světě – po úspěšných experimentech na myškách a potkanech se už dva roky zkouší také na pacientech (zatím většinou ve finálním stadiu rakoviny).
„Nyní se však rozjela poslední závěrečná fáze, s „fancy“ názvem VISION, klinická studie na 750 pacientech, ve všech stádiích nemoci. Ukončení téhle fáze to finálně rozčísne,“ napsala mi Martina. „Jak už jsem říkala dřív, už první pacient, který se díky PSMA-617 vyléčil, pro mě znamená doživotní satisfakci. Ale to, co se děje teď, je monstrózní.“
A ten obrázek, ze kterého padá brada a oči skáčou z důlků? Pořídili ho vědci z kliniky v australském Melbourne, kde jedna z klinických studií běží. Jsou to skeny osmi pacientů s rakovinou prostaty s metastázemi, u kterých už se vyčerpaly všechny standardní léčebné postupy. Dvojice obrázků nabízejí srovnání před podáním radionuklidu PSMA-617 a tři měsíce poté. Vidíte to?!
S Martinou jsme si od roku 2015 povídaly několikrát, naposledy pro časopis Téma. Ke čtení tady: ZÁŘÍ A LÉČÍ RAKOVINU PROSTATY
Někde jsem ale zaznamenala, že se té látce říkalo MB-17, což jsou vaše iniciály.
Ano. Je takový úzus, že chemik si „svoji“ molekulu pojmenuje svými iniciálami a číslem z řady, pod kterým byla syntetizována. Ale jelikož už bylo v té době známé PSMA-11 a protože to odkazovalo k PSMA, tedy markeru rakoviny prostaty, bylo žádoucí, aby se moje molekula jmenovala taky tak. Proto nakonec PSMA-617, aby se odlišila série.
Není vám líto, že to ty vaše iniciály ztratilo?
Trochu jo, ale v tom našem malém akademickém světě se jí tak pořád říká, všichni si to pamatují. Ale funguje to i naopak, nedávno mi psal kolega z New Yorku a oslovil mě jako „Miss PSMA“.
