Rozhovory pro Deník N 2018 – 2019. Díl druhý. Rozhovory popularizační (I): Přírodní vědy, medicína
Biologie: Alex Bernardová (polární ekologie), Helena Fulková (genetika), Richard Dawkins (evoluční biologie), Vojtěch Novotný (tropická entomologie), Julius Lukeš (mikrobiom), Alena Sumová (fyziologie), Jiří Friml (experimentální botanika), Dan Bárta (entomologie, ekologie), Jaroslav Doležel (experimentální botanika).
Matematika, fyzika, chemie: Miroslav Druckmüller (matematika, astronomická fotografie), Dana Drábová (jaderná fyzika), Eva Bednářová (chemie), Jan Jeník (větrohoropis), Petr Slavíček (chemie), Martina Benešová (jaderná chemie).
Medicína:Jitka Škovránková (očkování), Tomáš Šebek (chirurgie), Mahulena Exnerová (paliativní medicína), Bohdan Pomahač (chirurgie), Dita Pichlerová (internistka).
Alex Bernardová
„V Arktidě funguje jinak lidská psychika i tělo.“ Alex Bernardová. Foto: Jan Kavan
Ještě před pár lety byla na mrazivých Špicberkách jako doma. Zakládala zde českou polární stanici a dnes koordinuje mezinárodní arktický projekt. Polární ekoložka, specialistka na paleoekologii Alex Bernardová, vypráví o setkáních s medvědy, o mrtvém vorvaňovi, ostrůvcích života v ledu, výzkumu na izolované stanici i o tom, pro koho jsou největší problém klimatické změny.
Helena Fulková
Nestrašme se přízraky mutantů, zdravé orgány půjde v budoucnu vyrobit z vašich buněk, říká Fulková
Čínský vědec „vyrobil“ první GM dvojčata. „Vidím za tím vyčuranost,“ říká Helena Fulková. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Má indiánské jméno „Ta, co naklonovala myš“. Úspěšná bioložka a genetička Helena Fulková se nedávno vrátila domů z Japonska. Ve své osobní vědecké kariéře stojí na křižovatce a rozhoduje se, co dál. V rozhovoru pro Deník N komentuje poslední vývoj ve svém oboru. Zrození geneticky modifikovaných dvojčat v Číně, budoucnost genetického inženýrství i klonování a buněčné terapie.
Richard Dawkins
Autoři: Petr Koubský, Lenka Vrtišková Nejezchlebová
„Lidé nezměnili sami sebe v tom smyslu, v jakém vyšlechtili psy, koně a zelí. Genetické manipulace k tomu však povedou.“ Foto: Monika Simonová
Je jinde ve vesmíru život? A pokud ano, na jakém biochemickém základu? To by mě opravdu ohromně zajímalo, říká sir Richard Dawkins, slavný biolog, popularizátor vědy a autor přelomové knihy Sobecký gen v exkluzivním rozhovoru pro Deník N. Na festivalu Academia Film Olomouc jsme s ním hovořili také o Trumpovi, brexitu, sociálních médiích, o alternativách k molekule DNA, ale také o učebnici biologie z roku 2120.
Jitka Škovránková
Čtyřicet let očkuje Jitka Škovránková děti s narušenou imunitou. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
„Nechci vyvolávat paniku. Opravdu závažné reakce se týkají jen desítek dětí, ale je nutné být v rizikových případech opatrní,“ říká pediatrička a imunoložka Jitka Škovránková, která v motolské nemocnici už 40 let očkuje zejména oslabené malé pacienty. V posledních letech se u ní však scházejí i případy, kdy mělo nečekanou reakci i zdravé dítě. Děje se tak podle ní poté, co se přestalo očkovat proti tuberkulóze. Jak je to možné, vysvětluje v rozhovoru pro Deník N.
Vojtěch Novotný
„Je téměř jisté, že obrovský úbytek hmyzu nesouvisí s oteplováním, ale se zásadní změnou krajiny. Raději bych volil ještě intenzivnější zemědělství na menších plochách půdy, biozemědělství je luxus,“ říká tropický entomolog s mezinárodním renomé Vojtěch Novotný. Pětadvacet let žije napůl v Papui-Nové Guineji a napůl v Českých Budějovicích. V posledních letech čerpá největší evropský vědecký grant (ERC) na ekologický výzkum na šesti místech světa, kvůli tomu „postavil“ v papuánské džungli padesátimetrový jeřáb, aby vědci dosáhli do korun stromů.
Miloslav Drukmüller
„Abyste získala takový obrázek, na to potřebujete nejméně dva miliony.“ Matematik Miloslav Druckmüller. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N Před dvaceti lety vyfotil Miloslav Druckmüller poprvé sluneční korónu při úplném zatmění. Ale neviděl na fotce to, co předtím na vlastní oči. A tak si s pomocí matematiky začal s obrázky Slunce hrát. Dnes patří jeho snímky k těm nejlepším na světě, jeden zdobil i titulní stranu časopisu Nature. Astrofyzici z nich umí leccos vyčíst. A laik se kochá. Kromě obrázků najdete v rozhovoru s „učitelem, matematikem a bláznem“ třeba odpověď na otázku, proč Slunce „vyfukuje“ cigaretové kroužky. A k čemu jsou dobří zloději? Zničí nás dřív naše hvězda, nebo to zvládneme sami?
Dana Drábová
„Měsíce i roky se technici nemohli srovnat s tím, co jim to ten reaktor udělal!“ Dana Drábová. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N Bylo jí pětadvacet a s čerstvým diplomem z jaderné fyziky začala dělat práci, která ji nudila. Pak přišla havárie v Černobylu a nuda byla ta tam. Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová s úžasem sleduje seriál Černobyl, který v ní vyvolává spoustu silných vzpomínek. V rozhovoru nás provede příčinami havárie i jejími následky a seznámí nás třeba s profesorem Legasovem. Černobyl je pro ni hlavně obrazem zvůle sovětské moci. „Ano, lidský faktor může selhat vždycky. Máme pořád mozek kromaňonce, zažité vzorce chování a jednání, ale demokracie má mnohem víc pojistek.“
Julius Lukeš
Profesor Julius Lukeš. Foto: Pavlína Jáchimová, Akademie věd ČR
Naše střeva jsou safari s tisícovkou druhů mikrobů. „Seznam lidských chorob, které ovlivňují, či je přímo způsobují, roste každým dnem,“ říká profesor Julius Lukeš, ve světě respektovaný český vědec. Parazitolog, který však patří také k čilým popularizátorům lidského mikrobiomu. „Šokující je, jak ovlivňuje náš mozek. Hraje patrně důležitou roli při vzniku Alzheimera.“ Budoucnost medicíny je ve „vytuněném“ fekálním transplantátu, ale na biodiverzitě vlastního střevního ekosystému můžete začít pracovat hned. Jak?
Eva Bednářová
Evě Bednářové na vědecké cestě pomůžou peníze z patentů Antonína Holého. Foto: Nadace Experientia
„Posvítíme si na něj až na místě činu,“ říká chemička Eva Bednářová, když popisuje nápad, díky kterému získala milionový grant, a odjíždí na něm pracovat na prestižní Columbia University v New Yorku. Chce hledat způsob, jak z jednoho velice slibného, ale pro zdravou tkáň jedovatého léku na rakovinu udělat neškodnou látku, jejíž účinek by se spustil až v místě rakovinného bujení. Pomocí světla. Na její vědecké cestě jí pomohou peníze z patentů Antonína Holého. Talentovaná vědkyně míří vysoko, ale nejlíp jí je mezi kádinkami a zkumavkami. „Budu vždycky člověk, který by měl oddřít tu základní černou práci v laboratoři, která se nazývá primárním výzkumem.“
Jan Jeník
Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Kdyby měl v psychotestu nakreslit strom, na kořeny by určitě nezapomněl. Profesor Jan Jeník totiž právě u kořenů stromů vždy začínal svůj botanický a ekologický výzkum. V Krkonoších, v tropech i v Arktidě. Od kořenů šel vždy do výšky i do šířky. Zkoumal vlivy a vztahy mezi přírodními jevy, zamiloval si jejich spletitosti a byl to on, kdo do slovníku české vědy vnesl slovo ekosystém a stál u zrodu unikátních biosférických rezervací. Podle jeho knih se učí po celém světě tropické lesnictví. Je mu devadesát a stále pokračuje ve svém „větrohoropisném“ výzkumu. V Apalačských horách.
Tomáš Šebek
Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
„Úsměv ze mě ještě dobrýho chirurga nedělá, lidi na tu psychologii někdy sází až moc,“ říká populární (a stále usměvavý) lékař Tomáš Šebek. Břišní chirurg z Nemocnice Na Františku, který opakovaně jezdí do neklidných koutů světa s Lékaři bez hranic a který založil „virtuální nemocnici“ uLékaře.cz, odmítá svou supermanskou aureolu. Ve výjimečně osobním rozhovoru otevřeně mluví o svých běsech, strachu a vrstveném „fuck-upu“. Ale taky o budoucnosti medicíny ve znamení tlustých a dlouhověkých lidí, o dálkové diagnostice (nejen) angíny a nemocech českého zdravotnictví.
Alena Sumová
Fyzioložka Alena Sumová. Foto: Jana Plavec, Akademie věd ČR
Ze soboty na neděli si ještě přetočíme ručičky hodinek o šedesát minut zpátky, ale střídání času v Evropské unii do roku 2022 nejspíš skončí. Členské státy se mají rozhodnout, jestli na svém území budou mít celoročně zimní, nebo letní čas. Odborníci ale mají jasno už teď.
Jiří Friml
I kytkou cloumají hormony. Heuréka je víc než medaile, říká oceněný český experimentální botanik
„Měl jsem ve vědě docela velké úspěchy až příliš brzo, přihrnul jsem se do ‚velké‘ Evropy odněkud z Východu a určitě jsem tím občas vzbudil závist, lidé mi to dávali a dávají občas pocítit,“ říká Jiří Friml. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Eso v oboru, experimentální botanik Jiří Friml, dnes získal – k řadě jiných vědeckých ocenění z domova i světa – také hlavní Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě. V šestačtyřiceti letech. „Blázni jsou tu dál, ale říkáme si vědci,“ uvítal mě vesele se stále dobře slyšitelným rodným jihomoravským přízvukem Jiří Friml na půdě špičkového rakouského vědeckého institutu IST v Klosterneuburgu. Dříve zde totiž býval blázinec. A předtím sanatorium, kde se léčil – a pár stovek metrů odtud bohužel i zemřel – Franz Kafka. Ne nadarmo se tak zdejší administrativní budově říká Das Schloss / Zámek. „Rakousko-uherská absurdita je dodnes živá,“ dodává český vědec.
Dan Bárta
Zpěvák, „vážkař“ a vystudovaný ekolog. Dan Bárta. Foto Ludvík Hradilek, Deník N
„Vyměnit kariéru nadprůměrného zpěváka za kariéru podprůměrného vědce? To jsem si měl rozmyslet dřív,“ směje se Dan Bárta, když odpovídá na otázku, proč nepokračuje ve studiu ekologie doktorátem. Když před několika desítkami let začal fotit vážky, netušil, že se s z něj stane i respektovaný entomolog. Ale netušil taky, jakým tempem budou druhy z přírody mizet. Jeho vyprávění o lovu mantichor v temné džungli je uhrančivé, líčení úprku před krokodýlem dramatické, popis chlazení vážek v ledničce vtipné a vyjádření beznaděje z důsledků dramatické proměny krajiny naléhavé.
Mahulena Exnerová
Mahulena Exnerová, primářka dětského oddělení nemocnice v Hořovicích. Foto: Gabriel Kuchta, DeníkN
„V určitý moment je ještě dobré rozhodnutí zkusit pro záchranu života udělat maximum, jindy může být lepší rozhodnutí to maximum už nedělat,“ říká Mahulena Exnerová, primářka pediatrie v nemocnici v Hořovicích a lékařka domácího hospicu Cesta domů. Za léta práce na jednotce intenzivní péče na dětské chirurgii tolikrát narazila na limity medicíny (i ty svoje), že ji začalo víc zajímat, co může zdravotní systém nabídnout, když vyčerpal prostředky na záchranu.
Bohdan Pomahač
Chirurgie nesmí spoléhat na zázraky, říká Bohdan Pomahač. Transplantoval už devátou tvář
Robert Chelsea a Bohdan Pomahač. Foto: Lightchaser photography
„Nejsem člověk, který by sám sebe posadil na nějaký trůn a snažil se lidi soudit,“ říká lékař Bohdan Pomahač, který se proslavil první transplantací obličeje na americkém kontinentě. Letos provedl v Bostonu transplantaci prvnímu černošskému pacientovi na světě. Jak těžké bylo trefit odstín kůže? Kdy se do obličeje vrací mimika? Jak silnou motivací je nový obličej.
A ještě několik z roku 2018
Petr Slavíček
„Méně souložíme, méně také vraždíme.“ Profesor Slavíček o proměnách vědy, poznání a společnosti
O roli a podobě poznání a vědy před sto lety, v současnosti i v budoucnosti hovořil Deník N s profesorem Petrem Slavíčkem z VŠCHT. Tento respektovaný vědec s publikací v časopise Science, člen Učené společnosti České republiky, neúnavný popularizátor vědy a vysokoškolský učitel vystudoval – ač sám bez „daru víry“, jak říká – i teologii. Fyzikální chemik s nutkavou potřebou si rozšiřovat obzory daleko za horizont přírodních věd hledá správné otázky.
Martina Benešová
„Už první vyléčený pacient byl pro mě ohromná satisfakce, co se ale děje teď, to je monstrózní,“ říká ostravská rodačka a absolventka Karlovy univerzity, jaderná chemička Martina Benešová. Spolu s několika kolegy z Centra pro výzkum rakoviny v Heidelbergu před několika lety vymyslela a vyvinula radioterapeutikum PSMA-617 proti rakovině prostaty, které ozařuje přímo v těle pacientů nádorové buňky a nekompromisně je ničí. První pacienti – s metastázami v kostech celého těla – podstoupili terapii už pár týdnů po úspěšných experimentech na myších. Podle prognóz měli brzo zemřít, PSMA-617 je vyléčilo. Terapeutikum pokračuje v zatím vítězném tažení na klinikách po celém světě, v USA začala finální fáze klinických testů, která rozhodne, jestli se lék dostane na trh. Firmu, která byla vlastníkem licence na PSMA-617, kupuje farmaceutický gigant Novartis. A Martina Benešová je spoludržitelkou patentu.
Jaroslav Doležel
Klíč k šifře o 17 miliardách písmen dal český vědec. Je šance, že se díky tomu nasytí miliardy lidí
Profesor Jaroslav Doležel stojí za mimořádnou událostí světové vědy. Díky jeho metodě je rozluštěn genom pšenice. Lidstvo má klíč k vývoji nových, výnosnějších odrůd, odolných proti škůdcům a suchu. Současná legislativa a (fakty nepodložený) strach veřejnosti z „mutantů“ však stojí v cestě řešení budoucích hladomorů.
Dita Pichlerová
„Můžeme se bavit o tom, co je menší a co větší zlo, ale žádný lékař na světě už by s čistým svědomím neměl říct: Dejte si skleničku, je to zdravé,“ říká internistka Dita Pichlerová v rozhovoru o nejnovějších vědeckých poznatcích o alkoholu, v jehož konzumaci patří Češi ke světovým rekordmanům. Sama si jako milovnice vína dělá pro nějakou tu sklenku alibi, ale jedním dechem vypočítává všechna rizika, která i „umírněné pití“ představuje. A co je to vlastně umírněné pití? A před čím nás může chránit?
